Pracovní právo

Otázka:

Pracuji jako skladnice ve velkém obchodním domě. V šatně ze skříňky, kam si odkládáme věci, se mi ztratil zlatý snubní prsten. Zaměstnavatel zakazuje z bezpečnostních důvodů nosit šperky na pracoviště s tím, že si je máme odložit do skříňky. V ten den jsem si v práci zlomila ruku, proto jsem byla odvezená do nemocnice a hned jsem nastoupila do pracovní neschopnosti. Na pracoviště jsem se v rámci kontroly dostavila až za 10 dnů, kdy jsem zjistila ztrátu. Ihned jsem ji nahlásila zaměstnavateli, který mi sdělil, že na žádnou náhradu škody nemám nárok, neboť jsem ztrátu snubního prstenu ze skříňky nahlásila pozdě. Je tomu skutečně tak?

Zařazení: Pracovní právo

Odpověď:

V rámci odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech je třeba rozlišovat věci, které zaměstnanci obvykle do práce nosí a které do práce obvykle nenosí. Do okruhu věcí, které se do práce obvykle nosí, patří svršky, šatstvo, obuv, které zaměstnanci odkládají v šatně před zahájením práce, a to bez ohledu na jejich hodnotu, dále pracovní oděv, který si zaměstnanec ponechává po skončení práce u zaměstnavatele, běžné osobní předměty, včetně šperků, nošených běžně do práce, např. snubní prsten, hodinky, tašky, aktovky, kabelky, mobilní telefony apod., nikoliv šperky neobvyklé. Do okruhu věcí, které se do práce obvykle nenosí, patří cennosti vysoké hodnoty, větší částky peněz apod. Tyto je nutné uložit u zaměstnavatele do zvláštní úschovy. Ve všech případech musí zaměstnanec prokázat, že mu vznikla škoda a že tyto věci odložil u zaměstnavatele při plnění pracovních úkolů na místě k tomu určeném.

Pokud se podaří zaměstnanci toto prokázat, odpovídá zaměstnavatel za škodu, i když z jeho strany byly dodrženy všechny povinnosti, uložené právním předpisem, tedy i když škodu nezavinil a vznikla z objektivních příčin. Této odpovědnosti se zaměstnavatel nemůže zprostit např. pod jednostranným prohlášením, že neodpovídá za obsah kapes šatstva nebo za věci odložené na věšáku, a to ani v případě, že by zaměstnanec podepsal prohlášení, že nebude uplatňovat nárok na náhradu škody na odložených věcech. V tomto případě by se jednalo o neplatný právní úkon.

Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá do částky 10.000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši. Zaměstnanec však musí zaměstnavatele uvědomit o ztrátě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

V případě, že jste informovala zaměstnavatele o ztrátě snubního prstenu bezprostředně poté, jak jste ztrátu zjistila, Váš zaměstnavatel se nemůže odpovědnosti za škodu na odložených věcech zprostit. Pokud byste ale nemohla svému zaměstnavateli ztrátu snubního prstenu nahlásit do 15 dnů, odkdy jste se o ní dozvěděla, Váš nárok na náhradu škody by ze zákona zanikl.

Z Vašeho dotazu ale vyplývá, že jste nárok uplatnila včas, a proto se náhrady škody Váš zaměstnavatel nemůže zbavit a je povinen Vám hodnotu snubního prstenu, kterou měl v době ztráty, uhradit.

Otázka:

Jsem vdaná 5 let a máme 2 malé děti. Manžel trpí chorobnou žárlivostí, která zachází do takových absurdit, že mě napadá slovně i fyzicky při rozhovoru s jakýmkoliv mužem, včetně prodavače v obchodě. Počátkem srpna se vrátil domů z hospody opilý, bezdůvodně mě zbil a následně znásilnil. Ihned jsem celou věc ohlásila policii. Před týdnem bylo manželovi sděleno obvinění. Po tomto incidentu se chování manžela zlepšilo, já jsem mu odpustila, proto nechci kvůli sobě ani kvůli dětem, aby šel do vězení. Mohu trestnímu řízení ještě nějak zabránit?

Zařazení: Občanské právo, Obchodní právo, Pracovní právo, Rodinné právo, Trestní právo

Odpověď:

Ano. Zabránit tomu můžete a je to velice jednoduché. Podle § 163 trestního řádu, trestní stíhání pro trestný čin znásilnění a ublížení na zdraví proti tomu, kdo je nebo v době spáchání tohoto činu byl ve vztahu k poškozenému manželem nebo druhem, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat jen se souhlasem poškozeného, tj. Vás. Souhlas s trestním stíháním můžete předložit buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, nebo policejnímu orgánu v písemné podobě nebo ústně do protokolu.

Vzhledem k tomu, že Vašemu manželovi bylo již sděleno obvinění, předpokládám, že souhlas s trestním stíháním jste již udělila při nahlášení incidentu policii. Na souhlas jste byla pravděpodobně již dotázaná před zahájením trestního stíhání. V případě, že je trestní stíhání již zahájeno, můžete tento souhlas vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací odebere k závěrečné poradě.

Upozorňuji ale na to, že odepřete-li udělit souhlas s trestním stíháním nebo vezmete-li již udělený souhlas zpět, nebude možné souhlas opětovně udělit. Trestní stíhání bude zastaveno a Vašeho manžela pro uvedené skutky nebude možno již stíhat. V zastaveném trestním stíhání by se však pokračovalo, kdyby do tří dnů od doručení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání vysloveně prohlásil, že na projednání věci trvá, což je ve většině případů velice nepravděpodobné.